Navigace

Obsah

Historie obce

Dávné, pradávné je osídlení katastru obce Chvalčov, kde se nachází i pověstmi opředený posvátný Hostýn. Archeologické nálezy z období mladšího paleolitu a později z doby kamenné dokazují osídlení této lokality již od nejstarších dob. Pokračovalo přes období kultury lužických polí, keltské období a Velkomoravskou říši.
 
O tom, kdy skutečně vznikla vesnice Chvalčov a Chvalčova Lhota toho mnoho nevíme, a tak je to u většiny obcí v naší zemi. Jistotu o existenci té které obce dávají až psané záznamy a v nich se jména Chvalčova a sousední Lhoty objevují vedle sebe v roce 1369. K tomuto roku se váže následující zápis v zemských deskách brněnských: Heralt z Bučovic získává od Bočka z Kunštátu osadu Lhotka, ležící mezi Bystřicí a Chvalčovem. Ačkoliv literatura a jiné prameny uvádí jiné roky prvních zmínek, přikláníme se k letopočtu 1369 jako k roku 1. doložené zmínky o naší obci. A to právě z důvodu, že tady jsou poprvé zmíněny obě části obce.  Posléze v latinském zápisu r.1447 čteme „Chwaliczow“ a „Lhotka“ a tak se to opakuje i v 16.století a také později. Teprve od 17. století se začíná objevovat také pojmenování Chvalčov tak, jak je dnes obvyklé.
 
Historie naší obce je spojena s obřanským hradem a bystřickým panstvím. Spolu s ním prodělala všechny vzestupy i pády, zažila změny majitelů a pánů.
 
V roce 1555 získal v rámci bystřického panství Chvalčov Přemek z Víckova. Po jeho smrti se stal majitelem panství Vilém z Víckova, následovala jeho sestra Bohunka, která jej v roce 1613 vložila do rukou svého manžela Václava Bítovského z Bítova. Václav Bítovský se aktivně zapojil do stavovského povstání, a tak musel uprchnout do ciziny a jeho majetek byl konfiskován. Panství získal hrabě Jan Rottal, který byl horlivým katolíkem a svou víru prosazoval i na získaném panství.
 
Doba třicetileté války poznamenala Bystřicko a okolí hrůzným způsobem. Kraj byl vypleněn lisovčíky, nechvalně proslulými polskými žoldnéři. Po bitvě na Bílé Hoře procházela krajem císařská vojska, která vystřídali odbojní Valaši. Vypalování a drancování nemělo konce, následky byly děsivé-zničená města, vypálené vesnice. Obyvatelé se ukrývali v lesích, kde mnozí zemřeli hladem a zimou.
 
V roce 1674 byl sepsán v každé vsi a městě na panství hraběte Jana Rottala soupis usedlostí. Chvalčova Lhota a Chvalčov jsou uvedeny společně, celkově 35 gruntů, z toho 31 osedlých a 4 pusté. Tehdejší občané Chvalčova byli vedeni především jako poddaní, robota byla běžná věc. Povinná byla například tzv. pěší robota, kdy chodili poddaní pěšky pracovat na panskou chmelnici v Prusinovicích.
 
V 19. století dochází k významnému kulturnímu a ekonomickému rozmachu celého regionu. Následují velké společenské a historické změny, 20. Století poznamenalo historii obce hrůzami obou světových válek. Obě války stály naše občany mnoho obětí, rodiny zůstávaly bez živitele, bez majetku. Následující období socialismu vyvolalo mnoho nadějí, přineslo jak rozvoj, tak úpadek.

Posledních 15 let

Chvalčov je malá obec počtem obyvatel, ale prodělala si své, aby uchránila svůj název a nezmizela z map a slovníků. Chvalčov byl původně název části obce nad hospodou "Pod lipami" (směrem k Tesáku). Chvalčova Lhota, jak říkáme "Lhotka", je část obce pod hospodou směrem k Bystřici pod Hostýnem. Chvalčov, tak jak ho nyní chápeme, vznikl spojením těchto dvou částí 19. srpna 1951. Na toto spojení si občané velmi rychle zvykli a většinou ho vítali. Obec brzy prosperovala.
V polovině sedmdesátých let, v době tzv. centralizace, se stal Chvalčov místní částí Bystřice p. H. přes velký nesouhlas občanů. Z obce se stala příměstská část a její zvelebování byl bystřický okrajový problém. Chvalčov upadal, měnily se stavební záměry, zastavovaly se obecní pozemky, na nichž byly plánovány obchody, tělocvična, dětská hřiště, parkoviště a park. Z prosperující obce se stalo neudržované předměstí Bystřice, život občanů zjednotvárněl a vedl k lhostejnosti a  pasivitě. V obci se toho moc nedělo.
V roce 1989 vzniklo z podnětu hasičů, na konci roku Občanské fórum (17.12.1989). Z prvních dvou schůzí OF vzešel návrh na osamostatnění Chvalčova. Před koncem roku se každý plnoletý občan naší obce podepsal na arch a tak vyjádřil svůj názor na "odtržení" Chvalčova. Proti bylo jen 6 občanů a 28 občanů se nevyjádřilo. Pověření členové OF začali jednat a 26. února 1990 byla obec opět samostatná. To byl první úspěch OF.
Otevřel se ale daleko větší problém - ustavení národního výboru ve  Chvalčově. Členové OF neměli s řízením obce zkušenosti, chyběly administrativní pracovnice. Obrovským štěstím bylo, že se podařilo přemluvit zkušené pracovnice MěNV v Bystřici, aby přešli na zdejší úřad. Čekala je spousta práce se stěhováním a obnovením agendy obce. Musely zařídit místnosti tak, aby vzniklo jakžtakž příjemné místo pro jednání s  občany. 16.3.1990 byl zvolen prozatímní národní výbor. Fungoval až do řádných listopadových voleb. 1.4.1990 byl otevřen úřad MNV pro občany a  stanoveny úřední hodiny. Předsedou MNV byl p. Jaroslav Janováč, místopředsedou p. Jindřich Klíma a tajemníkem pan Zdeněk Sedlář. Rada MNV měla 11 členů a fungovalo 7 různých komisí. Život v obci se poměrně rychle normalizoval, funkcionáři se rychle učili. Od listopadových voleb v roce 1990 se místo názvu MNV používá název obecní úřad nebo radnice. Starostou se stal Zdeněk Sedlář, v obci začalo pracovat obecní zastupitelstvo. Současným starostou je Ing. Antonín Stodůlka.