Obsah
Chodník Masarykových
Naučná turisticko - historická trasa v obcích Chvalčov a Bystřice pod Hostýnem
Údaje o cestě
Trasa Chodníku Masarykových je prozatímně označena modrými kolečky. Na chodníku je umístěno 8 informačních tabulí s popisem historie, zajímavostí, fauny a flóry. Stezka začíná u zámku v Bystřici pod Hostýnem, pokračuje do parku Zahájené, podél říčky Bystřičky a nového Masarykova háje, k Lesní tělocvičně a domu č. 401 ve Chvalčově. Tady je také od roku 1923 umístěna pamětní deska. Cesta pokračuje do kopců směrem ke Kozinci a dále se vrací do obce k Jaroslavově studánce a končí nad Švajgrovkou. Trasa je dlouhá 9 km. Začíná ve výšce 340m nad mořem, končí ve výšce 510m nad mořem. Převýšení činí 176 m.
Proč nese trasa jméno našeho prvního prezidenta a jeho rodiny?
Roku 1898 se rozhodl prof. Tomáš Garrigue Masaryk prožít se svou rodinou prázdniny v Bystřici pod Hostýnem, v té době vyhledávaném lázeňském městě. Jeho přítel, bystřický rodák, profesor na Vyšší dívčí škole v Praze František Táborský mu doporučil letní byt u Skálových ve Lhotce (nyní dolní části Chvalčova). Na svých cestách využíval železnici. Zamlouval se mu kraj i lidé, a tak bylo rozhodnuto. Valašsko si vybral jako budoucí volební okres. Občas zamířil do bystřického zámku k baronu Arnoštu Loudonovi na politické debaty.
Prof. Masaryk se do Bystřice vrátil v roce 1907 během předvolební kampaně jako kandidát České strany pokrokové. V Bystřici mu pomáhal jeho důvěrník Josef Krumpholc. Nocoval celkem třikrát u Krumpholcova přítele, učitele a významného esperantisty Theodora Čejky v Nádražní ulici. Jedním z míst, kde byl ubytován, byla i stará pošta, působiště poštmistra Aleše Klabačky, bystřického sokola.
Jako prezident republiky navštívil Bystřici p. H. 23. června 1928. Přivítání se účastnily všechny spolky. Před sokolovnou vyzdobenou pestrými májkami a alegorickými živými obrazy a sochami ve stylu antického Řecka ho vítal František Táborský. Výzdobu sokolovny navrhl Jindřich Tomášek. Hlavní uvítání bylo připraveno na náměstí. Po projevech se prezident podepsal do pamětní knihy města a školních kronik a odjel k Valašskému Meziříčí. Jeho návštěvu Bystřice zkrátil prudký déšť. Trvala pouhou půlhodinu.
Začátek politické kariéry T. G. Masaryka.
Arnošt Olivier Loudon (1832–1915) byl od roku 1863 poslancem Moravského zemského sněmu za liberální stranu velkostatkářů a roku 1867 byl zvolen i do říšské rady. Ačkoliv se jeho předkové angažovali spíše vojensky (jeho praděd byl E. G. Loudon, slavný generál ve službách Marie Terezie), on sám byl činný spíše politicky, a především hospodářsky. Po svém otci, výjimečném botanikovi Olivierovi, podědil zálibu v péči o přírodu, sám se také zajímal o nové způsoby hospodaření a výtvarné umění. Podporoval výtvarné umělce, mj. Hanuše Schwaigra, s nímž se později spřátelil.
Zámek byl za jeho života centrem setkávání zajímavých osobností, zámecký park byl zpřístupněn lázeňským hostům. Bystřice zažila obrovský rozmach. Z původního malého podhorského městečka se ve 2. polovině 19. století stalo průmyslové město. Arnošt Loudon podepsal smlouvu na odkup dřeva s Michaelem Thonetem, což odstartovalo vznik největší továrny na ohýbaný nábytek ve střední Evropě. Po příchodu Thonetů se počet domů ve městě zdvojnásobil a v době Masarykova poslaneckého působení už jich zde stálo 545.
Masarykův Háj.
V roce 1898, kdy ve Chvalčově bydlel profesor Masaryk se svou rodinou, nebyl ještě zregulován tok Bystřičky v dnešní podobě. V zápiscích kronikáře Galušky se dočítáme, že zákon o regulaci Bystřičky vstoupil v platnost v prosinci 1901. Josef Krumpholc uvádí, že k regulaci Bystřičky došlo v roce 1905. Železniční trať Hulín – Bystřice pod Hostýnem stavěla v letech 1881–1882 akciová společnost Kroměřížské dráhy. V roce 1888 zahájila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda provoz na úseku Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, jehož součástí je i část trati u Masarykova hájku.
Z těchto historických souvislostí i výřezu polohového plánu města Bystřice pod Hostýnem vyplývá, že Masaryk musel procházet pod železničním mostem ve stejném místě jako dnešní návštěvníci.
V prostoru Masarykova hájku se do roku 2018 nacházel hustý porost tvořený borovicí černou se sporadickým podrostem ostružiníku. Stromy byl silně přeštíhlené, s větvemi pouze v nejvyšších částech korun. Postupně docházelo k usychání jednotlivých stromů i k jejich vývratům. Novou výsadbu, k níž město přistoupilo u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československé republiky, již tvoří původní druhy stromů a keřů.
Dům č. 401 na Chvalčově- pamětní deska.
Na doporučení svého přítele profesora Fr. Táborského, se v tomto domě ve Lhotce, s původním číslem popisným 1, v roce 1898 ubytoval se svou rodinou T. G. Masaryk. Bydleli zde Skálovi. Lhotka, nyní dolní část Chvalčova, byla v té době mnohem menší. Cestu do údolí Říky lemovaly malé domky a chalupy a několik menších selských gruntů.
Koncem června 1898 přijela rodina Masarykova do Lhotky. Olga v místní škole dokončovala druhou třídu. Charlotta Masaryková s dětmi podnikala výlety do hor. Na cestách je doprovázel Fr. Táborský a jejich putování často končilo na Švajgrovce, v hájence nad Říkou na úbočí Hostýna, kde baron Arnošt Olivier Loudon poskytl ubytování pro manžele Schwaigerovy.
Umístění pamětní desky na domě číslo popisné 1 (nyní 401) inicioval Jindřich Tomášek. Dne 5. srpna 1923 byla pamětní deska odhalena za velké slávy bystřickými sokoly. Jak píše Fr. Táborský, má všem připomínat, že v tomto místě započala politická dráha jedné z nejvýznamnějších postav našich dějin – T. G. Masaryka.
V den pohřbu T. G. Masaryka 21. září 1937 město Bystřice pod Hostýnem zorganizovalo pouť k pamětní desce. Účast lidu byla ohromná.
Chodník Masarykových.
V rámci malé slavnosti k 70. výročí odhalení pamětní desky v roce 1993 se obec Chvalčov spolu s bystřickým Sokolem rozhodla otevřít 1. větev naučné cesty "Chodník Masarykových" od domu č. 401 na Švajgrovku. Nyní je trasa prodloužena až k zámku v Bystřici pod Hostýnem a Chodník Masarykových doprovází nové informační tabule.
Chata Švajgrovka – cíl cesty
Chata Švajgrovka stojí ve svahu nad údolím Říky pod vrcholem Sv. Hostýna. Byla postavena přibližně ve 2. polovině 19. století podle tyrolského vzoru. V dřívějších dobách chata dominovala rozlehlé louce, nyní zarostlé lesem. Přízemí chaty sloužilo jako hájovna a horní patro bylo využíváno při honech jako zázemí pro panstvo. Po 2. světové válce nastalo pro Švajgrovku těžké období. Po zestátnění měnila majitele a postupně chátrala. V současnosti je chata Švajgrovka v soukromém vlastnictví, po rozsáhlé a citlivé rekonstrukci. Celá chata se přiblížila původnímu vzhledu a stala se atraktivním rekreačním zařízením.
Mladý Hanuš Schwaiger se mezi lety 1869–1882 ve Vídni seznámil s Tomášem Masarykem. Stali se velmi dobrými přáteli. Masaryk se později ubytoval se svojí rodinou ve Lhotce (dolní část Chvalčova) a pravidelně se se Schwaigrem stýkal. Masarykovy na vycházkách horami často doprovázel bystřický rodák a přítel rodiny prof. František Táborský. Jejich cesty horami často končily na Švajgrovce, kde Baron Arnošt Olivier Loudon, poskytnul ubytování manželům Schwaigerovým.
Svědectví Fr. Táborského se zachovalo v písemné podobě dodnes: „V zajímavém domku jednopatrovém s pavláčkou dokola kolem a s věžičkou uprostřed střechy, v přízemku bydlel hajný Uruba a tetička Urubka, jak jste tam přišli, nabídla chleba, ej, jak chutného, a másla k němu skvostného, a chtěl-li kdo a byla-li, smetany anebo kyšky (kyselého mléka), nahoře pak, v patře, zřízeného za Ahasverů, velkých i drobných, malíř vysokonohý s velkým skřipcem na nose, s šibalským úsměvem a s dětským srdcem – Hanuš Schwaiger se svou mladou ženuškou Josefinou neboli, jak on říkal, se svým Pepíkem.” Setkávali se zde tři přátelé – Masaryk, Táborský a Schwaiger – uprostřed krásné přírody bylo o čem povídat.
Ať půjdete kteroukoliv cestou zpět, přemýšlejte chvilku o mnohotvárnosti toho, co jste viděli. Právě tato různorodost, nakoncentrovaná na Bystřicku, umožnila prof. Masarykovi během prázdninového pobytu poznat to, na co by mu při volbě jiného místa ve volební oblasti Valašska nestačil mnohem delší časový úsek. Na Valašsku našel lidi, kteří dokázali hájit víru, přesvědčení, lidi vytrvalé a statečné. Jejich povaha prof. Masarykovi vyhovovala. Takových politiků se rodí málo. I po více jak 100 letech musíme obdivovat, s jakým předstihem a vážností se připravoval na svou budoucí roli, jak svou činnost promýšlel, šetřil energii a čas, jak při své velikosti dokázal být prostý, jak byl pracovitý. Přeji vám milý přátelé, aby se vše ve vašem životě co nejvíce dařilo a někdy brzy na shledanou. Rádi vás opět uvidíme.